(Napsala Anna Smékalová, 2.A)
Všechno to začalo v pátek 15. září u krnovské polikliniky, od které jsme vyjížděli okolo 5 hodiny odpolední. Naše cesta se pak ubírala směr Mikulov-Rakousko-severní Itálie a konečně-Cannes. Naše cílová destinace, do které jsme dorazili asi okolo 12 hodiny dalšího dne. Cesta byla bez komplikací. Všichni byli spokojeni a s úsměvem na tváři, i když unaveni, si užívali první pohledy na krásné, vlnící se moře.
Hned první den nás čekal výlet do města Nice, které je proslulé díky kombinace slunce, moře a luxusu. Projeli jsme se kolem Andělské promenády, vlnící se podél moře a také jsme měli možnost zahlédnout nejznámější hotel v Nice, hotel Negresco. Naší první zastávkou byla vyhlídka Le Chateau, která ale málem odradila pár studentů počtem schodů k ní vedoucích. Nikdo to ale naštěstí nevzdal a každému tak byl odměnou opravdu přenádherný výhled, jenž nás čekal na jejím vrcholku, kde se také nachází krásný vodopád v parku Colline du Château. Dále jsme se vydali na náměstí Massína, na kterém jsme dostali rozchod. Někdo šel na nádhernou oblázkovou pláž s průzračnou vodou, jiní zavítali do zdejších obchůdků a malebných uliček. Každý si zbytek naší návštěvy Nice užil po svém.
Další den jsme navštívili mořský svět Marineland. Zhlédli jsme jedinečnou show hravých lachtanů, rozjařených delfínů i fenomenálních kosatek (Marineland se jako jediný v Evropě pyšní vystoupením s kosatkami). Také jsme se procházeli skleněným tunelem s výhledem na žraloky a podmořský život. A opravdu se tak na chvíli cítili jako v tom tajemném světě pod hladinou … I přesto, že nám počasí tento den moc nepřálo a chvílemi bylo až „vlezlo“, jsme si tento den parádně užili.
Třetí den nás čekala návštěva jednoho z nejhlubších kaňonů v Evropě, Grand canyon du Verdon. Cesta nebyla pro některé z nás zrovna (vlastně asi pro většinu) příjemná. Nejen kvůli nepříjemným serpentinám, ale také i kvůli menšímu incidentu s naším autobusem, který byl na pár chvil doslova uvězněn v jedné z malebných vesniček, přes které jsme cestou projížděli. Nakonec to ale stálo za to! Odkryl se nám pohled na krásná panoramata francouzské nedotčené přírody. Také jsme se prošli přes okouzlující, ale zároveň trochu děsivý most Artuby. Poté se naše cesta ubírala do provensálské vesnice Moustiers-Sainte-Marie, která je známá hlavně díky ručně vyráběné keramice. Nejvíce nás fascinoval 227 metrů dlouhý řetěz, visící nad vesničkou, z jehož středu do všech stran zářila malá žlutá hvězdička, která umocňovala náš údiv z tohoto kouzelného místa.
Ve středu jsme zavítali do malého, nenápadného, avšak velmi překrásného městečka Saint-Tropez, které každoročně navštíví tisíce turistů. Při vyslovení jména Saint-Tropez se vám nejspíše vybaví známá filmová série s četníkem, v hlavní roli s Luisem de Funesem. Očarováni krásou tohoto místa jsme se procházeli jeho uzounkými, malebnými uličkami a také obhlíželi honosné jachty, kotvící v místním přístavu.
Předposlední den jsme se vydali do Éze, což je středověká kamenná vesnička, posazená na úzkém skalnatém vrcholu ve výšce 427 m nad Středozemním mořem. Tady náš den ale nekončil a my se vydali do Monaca, které je odtud co bys kamenem dohodil. Zde jsme pak navštívili oceánografické muzeum, knížecí palác, hlavní casino a mnoho dalších míst. Strávili jsme zde jen pár hodit, ale tento státeček je tak malý, že můžeme s pýchou tvrdit, že jsme si ho prošli skoro celý. Nezapomenutelný byl pak výhled na noční Monaco, které zdobily tisíce maličkých světýlek. Prostě krása!
A je tady poslední den, během kterého jsme navštívili další z malebných vesniček Provence, která nese název Saint Paul de Vence. Je to místo doslova plné umění. Různé ateliéry a galerie najdete snad na každém vašem kroku. Učarováni labyrintem propletených uliček, jsme opouštěli toto kouzelné místo a naším dalším cílem byl nedaleký nákupní park, tedy hlavně Primark. Zde jsme strávili asi dvě hodinky a pak jsme se, někteří o nějaký ten peníz lehčí, vydali na cestu zpátky do Cannes, kde nás ještě čekala prohlídka centra města. Tento den byl asi jeden z nejnáročnějších, ale my to zvládli! Večer nás pak čekalo balení a poslední loučení s tímto překrásným místem.
Z Cannes jsme odjížděli v sobotu kolem poledne a než jsme stačili do pěti napočítat, už jsme se vítali s našimi maminkami a tatínky, kteří na nás, na své milované ratolesti, netrpělivě čekali.
Celý pobyt se opravdu vydařil a tímto bych chtěla poděkovat všem paním učitelkám, které se o nás celý tento týden pečlivě staraly, jako bychom byli jejich vlastní.
Une bell expérience!